Zážitky z našeho pobytu „RYTÍŘSKÁ VÝPRAVA“
- vzhledem k tomu, že jsme pobývali v kraji blanických rytířů, tak byl celý program zaměřen na postupné získávání rytířských ctností – děti mohly získat celkem 6 ctností, pokud se jim podařilo získat alespoň 5 z nich, pak byly poslední den pasovány na rytíře.
PONDĚLÍ 16.6.
Příjezd dle plánu v 11,40, cesta bez problémů – brečící děti po opuštění Prus přestaly plakat, nikdo nezvracel, na dálnici žádná zácpa.
Ubytování, oběd, chvilka odpoledního klidu, seznámení s programem a první hra – „Přežij ve středověké vesnici“ – kdy děti byly rozdělené do vyrovnaných týmů, ve kterých si musely rozdělit role na náčelníka, válečníka a sběrače – náčelník zůstával na místě a čekal, co mu sběrači přinesou – ti běhali po středisku na jednotlivá stanoviště a přinášeli v podobě lístečků – maso, vodu, dřevo či nějaké předměty – které si vysloužily jen tehdy, když zazpívaly písničku. Jejich cestu zpět k náčelníkovi jim stěžovali válečníci, kteří sběrače mohli „oloupit“, takže nic jednoduchého.
Před večeří si někdo stihl vyrobit pomocí savové techniky nádherné tričko, jiný zase rytířský štít, po večeři si šli nejen někteří kluci, ale i holky zahrát fotbal, jiní se přesunuli na hřiště na „beach volejbal“ – záměrně jsem na některých fotkách „vyrušila naprosto okolí“ – a tak vznikly záběry jako z pláže J
Na závěr nás čekalo zhodnocení dne, vyhlášení prvních vítězů, přidělení první ctnosti – zručnosti za výrobu trička či štítu, zpívání s kytarou.
ÚTERÝ 17.6.
Dopoledne dodělávání triček, štítů, „Dračí hra“ – v lese hledání dračích vajec s pokladem, poté týmová hra – děti byly rozdělené do 4-5 členných družstev, běhaly podle fáborků a jejich hlavním úkolem bylo, aby si zapamatovaly 16 obrázků, které na trati uvidí, a po přiběhnutí do cíle je měly vypsat na papír – body navíc byly za jejich přesné pořadí, jak šly obrázky za sebou.
Po odpoledním klidu jsme se autobusem svezli do Louňovic, odkud nás čekala zhruba 2,5km dlouhá trasa na horu Blaník. Cestou nám spadlo pár kapek – pláštěnky jsme sice vytáhli, ale po pár metrech jsme je zase schovali, protože déšť se nekonal. Na trase nás čekala naučná stezka – na panelu jim paní učitelka přečetla nejednu pověst o blanických rytířích, hádali jsme, který list patří ke kterému stromu, co je potravou lesních živočichů a nechybělo ani foto s blanickým rytířem. Za necelou hodinku jsme vystoupali k rozhledně, kde kromě výstupu nahoru si děti nakoupily pohledy a první „suvenýry“ či různé dobroty. Zpět jsme se opět svezli autobusem.
Po večeři psaní pohledů, pak opět fotbálek a hraní si na plážovém hřišti. Den jsme tentokrát zhodnotili pod přístřeškem, protože nám chvilku před tím sprchlo (naštěstí asi jen 5 min zahradní deštík) a my nechtěli sedět na mokrých lavečkách – takže rozdávání diplomů a cen, zpívání s kytarou, udělení další ctnosti – vytrvalosti
STŘEDA 18.6.
- celodenní výlet do Prahy – cesta nám krásně uběhla, děti se postaraly o zpestření v podobě zpěvu různých písniček, které jsme si zpívali u táboráku – bylo to moc milé J
od 10 – 12,00 h jsme byli v Atlantis center – v domě zážitků na Vinohradech – rozdělili jsme se do dvou skupin – 1. a 2.r. si nejprve vyzkoušel interaktivní část, kde se dozvěděl a viděli, jak funguje laser, dále si pak mohly vyzkoušet interaktivní exponáty, díky nimž se seznámily s mechanikou, statikou, magnetickými póly, bublinkami…
3. a 4.r. mezitím absolvoval program „Faraonovo tajemství“ – kde se za pomoci převlečené animátorky dozvěděly a také trochu vyzkoušely rituály starověkého Egypta.
Pak se obě skupiny prohodily. Myslím, že děti si oba programy řádně užily. Stihli jsme se zde i v klidu najíst a poté už jsme vyráželi dobývat památky. Došli jsme na metro, abychom se přesunuli na stanici Hradčanská – za metro děti nakonec nic neplatily, protože nám paní u pokladny poradila, že kdybychom měli seznam dětí s daty narození, pak jedou zdarma – seznam jsem měla po ruce, tak jsme rychle doplnili data narození a mohli jsme frčet. U hradeb jsme doplnili tekutiny, posilnili jsme se oplatkem, někteří dojedli oběd v podobě řízku a vyrazili jsme na hrad – nakoukli jsme i do Zlaté uličky, ta je ale bohužel již placená, takže opravdu jen nakoukli, pak jsme děti vzali nakouknout do katedrály, odtud jsme pak přecházeli před hrad, abychom udělali foto s hradní stráží, poté už dolů po Malé Straně až na Karlův most, Staroměstské náměstí k Orloji – dětem jsme zde dopřáli zmrzlinu, protože tento den byl vskutku nejteplejším dnem a přesunuli jsme se na Václavské náměstí, kde to vypadalo, že jsou děti naprosto zmožené – ovšem v autobuse nás vyvedly z omylu, sice jich pár usnulo, ale mnohé výrazně ožily – nestačili jsme se divit J
Po večeři elán neupadl, naopak – vyžadonily si fotbal, zbylé děti si našly vlastní zábavu v podobě skákání přes gumu, vyrábění čelenek či povzbuzování.
Po nasbírání dříví na oheň se udělal táborák, vyhodnotila se další ctnost – zdvořilost – za opravdu dobré chování v Praze – díky ukázněnému chování se nám nikdo neztratil, nikoho jsme nehledali, přesuny byly bezproblémové…
Následovalo opékání špekáčků a pak pro zájemce stezka odvahy – bohužel jsme museli pro opakující neukázněné chování 3 chlapce ze stezky vyloučit. Ostatní si stezku myslím užili, nejstatečnější byla Jasmínka, Klárka a Danča Vejmolová – které jako jediné šly samy, ostatní ale také byli šikovní, byť šli ve dvojicích či dokonce trojicích. Byla černočerná tma, děti chodily podle chemických světel rozvěšených na stromech a na konci stezky měly červenou svítící tyčinku, pod kterou byla umístěna listina, kde se musel každý účastník podepsat – tito všichni pak získali ctnost statečnosti.
ČTVRTEK 19.6.
Dopoledne nás čekala rytířská olympiáda v podobě střelby na koš, slalomu s míčkem, shazování plechovek, přeskoku přes švihadlo či absolvování opičí dráhy, souběžně s tím probíhal test moudrosti, kde děti zúročily své poznatky o Praze a každý zúčastněný tak získal ctnost moudrosti.
Odpoledne si pro nás pak Pavel s Dušanem připravili šipkovanou „pekelných kozlů“, která byla završena hledáním pokladu – kterým nakonec byla „jen“ svačina s lístečkem, že nás poklad čeká na chatě, poté jsme pokračovali na Kozí farmu, kde nám hospodář ukázal a popsal jednotlivé předměty, které se dřív používaly – máselnice, ošatka… Pak nás zavedl mezi kozy a popovídal o jejich životě, ukázal, jak dojí a na závěr nám dal ochutnat kozí mléko a kozí sýr – nevím, jestli se děti pochlubily, ale byli jsme mile překvapeni – všichni ještě před nalitím mléka vykřikovali, jak smrdí – hospodář nalil do kelímků opravdu jen trošku a kdo chtěl, mohl si přidat – to jste měli vidět ten zájem – z celého džbánku nic nezbylo! To samé s kozí pomazánkou a sýrem, děti nabídnuté suroviny doslova vymetly J Využily možnosti nakoupit si pohledy zvířátek či náušnic a přívěsků…
Po večeři nás pak čekala poslední hra zaměřená na poslední ctnost – čestnost – děti chodily jednotlivě po fáborcích – na 4 místech v lese byly na stromech umístěny kartičky s nápisem ANO – NE, děti měly před daným stromem vzít fixu a napsat na kartičku svůj tip – zda si myslí, že je tam ano nebo ne, fixu položit a jít dál – mohly se pak podívat, jestli se trefily nebo ne, ale už se pro fixu nemohly vrátit, aby si to opravily. Mnozí to zvládli bez švindlování, někteří bohužel ne…
Před závěrečným ceremoniálem jsme vyhodnotili ty nejlepší z rytířské olympiády a testu moudrosti, rozdaly se sladkosti za jejich absolvování, poklad v podobě kinder vajíček a mohlo následovat slavnostní pasování na rytíře. Všechny děti získaly „medaili“ v podobě turistické známky.
Myslím, že se nám náš pobyt velmi vydařil – počasí bylo pěkné, program nám nic nenarušilo, děti byly neustále zaměstnané ať už řízenými či volnými aktivitami, nikdo se neměl čas nudit J
Velké poděkování patří paní Dáše Zahradníkové, která nám sponzorským darem věnovala krásné kšiltovky a ručníky s výšivkou tematicky směřovanou k našemu pobytu, Mysliveckému spolku Moravské Prusy, který nám na nákup materiálu věnoval 1000,-Kč, firmě Metelka, která nám poskytla finanční dar 500,-Kč!
O Vaše děti se postaraly a bohatý program zajistily paní učitelky Černochová, Bartíková, Šebestová, množství dalších aktivit a naplnění výše uvedeného pak zajistili Pavel Šebesta a Dušan Kolář, kteří s námi jezdí v době svého osobního volna!! No a já se navíc neskromně hlásím k celé organizaci a zajištění pobytu.
Svaťka Šebestová
- 17973