Zážitky z našeho pobytu „S KOVBOJEM U KONÍ“
Letos jsme se vydali do Hipocentra v Koryčanech, kde jsme měly pro děti připravený bohatý program, jehož součástí byly mimo jiné tzv. programy s Filipem – aktivity a hry zaměřené
na podporu příznivého školního klimatu (kamarádské vztahy…), prevenci sociálně patologických jevů (šikana, drogy, alkohol…). Děti každý den získávaly razítka za jednotlivé aktivity a vůbec nešlo o to, jestli byly nejšikovnější, ale o jejich přístup a také o jejich chování. Na konci každého dne pak mohly za příslušný počet bodů získat odměnu, kterou si dávaly do vlastnoručně vyrobených váčků – odměn bylo celkem 5 – náboj, burák, pírko, korálek a drahokam – za alespoň 4 takto získané odměny byly na konci pobytu pasované na kovboje.
PONDĚLÍ 15.6.
Cesta trvala zhruba 45 min a proběhla bez problémů, poté se děti ubytovaly a vyrazily jsme na oběd,
Po obědě pak proběhlo seznámení s programem, poučení o bezpečnosti, krátká procházka po areálu,
Poté už jsme absolvovali první program – LASOVÁNÍ, a to s kovbojem Freďákem, který měl takřka všechny programy na starosti. Děti si nejprve vyzkoušely několik uzlů a poté se již učily lasovat – nejprve s lasem před sebou a pak nad hlavou, lasa pak byla celý týden k dispozici, takže ve volných chvílích toho děti velmi rády využívaly a zdokonalovaly své dovednosti, viz v naší fotogalerii.
Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny – 1. + 2.r. a 3. + 4.r. – jedna skupina se věnovala preventivnímu programu s Filipem a druhá skupina se pustila do výroby již zmiňovaných indiánských váčků, po zhruba hodince se skupiny přehodily.
Po večeři jsme vytvářeli deník – děti psaly či kreslily na lístečky, co se jim líbilo, pak už je čekala první soutěž o ceny – 1. a 2.r. absolvoval pohádkový test, 3. a 4.r. luštil na fáborkové trase šifry z morseovy abecedy, večer pak proběhlo první vyhodnocení s rozdáváním diplomů a výběrem cen.
ÚTERÝ 16.6.
Dopoledne nás čekaly programy Hipocentra - prohlídka stájí s povídáním o tom, jak koně žijí, co jí… a poté ukázka výcviku koně.
Před obědem děti stihly dotvořit své váčky a získaly svou první odměnu v podobě náboje.
Po odpoledním klidu jsme napsali pohledy a poté se vydali dle zveršovaných indícií, které musely děti rozluštit + vždy splnit ještě nějaký úkol, hledat „kešku“ nebo-li dá se říct „poklad“ na staré vlakové nádraží, po zhruba 1,5 m procházce jsme úspěšně dosáhli cíle – našli jsme kešku, kde byla umístěna poslední indicie – „Vaše cesta u konce jest, jestli chcete opravdu poklad nalézt, pak vraťte se do vašich doupat a nezbývá vám než doufat, že šerifové vaši poradí vám, braši! J“
A tak jsme se vydali zpět – na náměstí jsem děti pozvala na kopeček zmrzliny, jelikož jsem v pondělí slavila narozeniny, tak aby z toho také něco měly J Po návratu do Hipocentra se děti rozběhly hledat poklad – zadařilo se, a tak si každý vysloužil jedno Kinder vajíčko s překvapením.
Následoval „Filipův“ program a druhá skupinka si šla vyrábět trička pomocí savové techniky.
Navečer hra o ceny „PAMĚŤOVÁ“, děti byly rozdělené do smíšených družstev od 1.-4.r., jejich úkolem bylo najít na trati 15 obrázků, které si měly zapamatovat – vtip byl v tom, že po přiběhnutí měla skupinka za úkol napsat názvy všech obrázků ve správném pořadí, což někteří v té zbrklosti zapomněli a ačkoliv vyjmenovali všechny obrázky, tak ztratili body za nesprávné pořadí…
STŘEDA 17.6.
Dopoledne nás čekal výlet do Starého Města do EKOLANDU – díky žákům 3. a 4.r., kteří se na podzim zapojili a vyhráli ve tvořivé soutěži volnou vstupenku, jsme ušetřili na vstupném do areálu a platili tak pouze za připravený program. Průvodce Libor nás provedl kongresovým centrem – budova bývalého cukrovaru, dozvěděli jsme se o historii, současnosti i plánech do budoucna a poté jsme se po kovových lávkách umístěných na střeše objektu přesunuli k vláčku, který nás provezl po celém areálu, takže děti mohly s komentovaným výkladem vidět, co vše se dá recyklovat. Zlatým hřebem našeho výletu pak byla prohlídka kovozoo – zoo s kovovými zvířaty. Součástí je i rozhledna v podobě majáku či pirátská loď, u které je i malé dětské hřiště, kde se děti vyřádily. Na závěr jsme se ještě pomyslně proletěli letadlem, které je umístěno u východu z areálu, a ve kterém mohou děti vidět odkrytou vnitřní část trupu tzn. kolik kabelů a kam vedou…
Po odpoledním klidu nás čekal program s Freďákem – házení sekyrou a nožem + práskání bičem. Ačkoliv to vypadá velmi nebezpečně, byli jsme hned na začátku uklidněni tím, že to již zvládlo hodně skupin a nedošlo zde k úrazu – všechny paní učitelky jsme si po tomto programu oddechly, že i my jsme se zařadili do té dlouhé fronty šikovných skupin. Vězte, že děti byly nadšené a náramně si to užily!
Poté již program s Filipem a pro druhou skupinku připravená výroba indiánských čelenek. Před večeří pak zbyl ještě čas na aktivitu s Ruxi – skákání panáka s odříkáváním anglických slovíček, a ještě jsme stihli oblíbenou strategickou hru „Vesnice na divokém západě“.
Po napsání deníku opět fáborková hra – tentokrát děti soutěžily každý sám za sebe, soutěž byla zaměřena nejen na rychlost, ale i na splnění několika dovednostních úkolů na stanovištích.
Jakmile se zešeřilo, vyrazili jsme na stezku odvahy – letos nás děti mile překvapily – chtěly jít, i přes možnost výběru, úplně všechny! Nakonec to jedna holčička vzdala, ale ostatní zůstali. Pravda, po příchodu některých se začaly mezi dětmi šířit fámy, jak je to strašidelné… takže jsme musely uklidňovat, že největší strašák je pro ně hlavně jejich vlastní strach, protože na cestě nebyl nikdo, kdo by je strašil. I když čáru přes rozpočet nám na závěr udělali funící koně – poslední statečný Dominik to však ustál a stezku dokončil. Někdo šel sám – viz foto s oceněnými hrdiny, někdo ve dvojici a kdo měl hodně nahnáno, tak se alespoň nechal přesvědčit, aby si to vyzkoušel jít s dospělákem, aby zjistil, že to opravdu nic není a že třeba příští rok to zkusí J
ČTVRTEK 18.6.
Dopoledne proběhlo focení na koni + výroba kožených náramků.
Odpoledne jsme pak pro děti připravily sportovní olympiádu, pěveckou soutěž a na závěr výtvarnou soutěž. Po večeři jsme se mohli jít podívat na trénink voltiže místního klubu.
Pak už nás jen čekalo balení věcí, závěrečné vyhodnocení a pasování na kovboje.
Pobyt se dle našeho názoru vydařil – počasí nám vyšlo, pršelo až v pátek.
Děti byly neustále zapojené do různých aktivit, neslyšely jsme od nikoho, že by se nudil…
Každý večer probíhalo spojení s Pavlem, který s námi letos kvůli misi v Afghanistanu nemohl jet, a tak ho děti mohly vidět „naživo“, což byl pro ně myslím také zážitek.
Děkuji ještě jednou paní Pintýřové za vysloveně balík bonbónů, který přišel dětem vhod hned první den po vyhodnocení.
O Vaše děti se po celou dobu staraly paní učitelky Bartíková, Černochová a moje maličkost. Letos nám vypomáhaly Tereza Řezníková a Michala Votápková a v neposlední řadě i Ruxi. Všem výše uvedeným velký dík, protože nejde opravdu o užívání si dovolené – jak mi vtipně popřála moje maminka, ale o celotýdenní zápřah – my to však děláme pro Vaše děti rády
a je nám odměnou, když s námi chtějí jet příští rok zase J
Svaťka Šebestová
- 16812