Konečně přišla. Středa. Pro někoho další všední den, pro nás ovšem svátek. Co pro mohamedána Meka, to pro florbalistu rousínovská hala (alespoň tedy pro tuto středu). Vyzbrojeni holemi, novými dresy (ano, školní družstvo již má své vlastní dresy - pokochejte se ve fotogalerii) a velkými svačinami, vyrazili jsme na cestu. V autobuse na nás trochu závistivě pokukovali starší spolužáci z Prus, kdysi sami aktivní hráči toho samého sportovního kroužku.
V Rousínově jsme dostali vlastní šatnu a coby první dorazivší tým okupovali jedno ze dvou hřišť určené k zápasům. Všechna čest rousínovským, hala i celý turnaj byl perfektně připraven. Dorazilo šest družstev a v naší skupině byly Bučovice a Otnice. Hned první zápas byl křížovou cestou neboť Bučovice hrály vskutku ligový florbal a my prohráli. A hodně. Malinko jsme znejistěli. Jestli je tohle úroveň, kterou tady očekávají, pak asi pojedeme autobusem v deset zpátky. Tady to ale musím vysvětlit. Rozhovorem s jejich trenérem jsem zjistil, že florbal hrají 2x týdně a v jejich týmu jsou kluci, kteří válí soutěž a většinou samí páťáci. Oni a Rousínov měli jednoznačně nejlepší týmy a mezi těmito dvěma školami a zbytkem soutěžících byl opravdu rozdíl třídy. Ostatní týmy byly přibližně nastejno. Ukázal to hned druhý zápas s Otnicemi, který jsme vyhráli a postoupili z 2. místa ve skupině. Tam na nás čekal onen další ligový mančaft domácích, kterému fandila plná tribuna. Tady ale musím říct, že asi 3 vteřiny po úvodním buly jsme vsítili branku a na tribunu jako by přišla doba ledová. Během první půlky jsme s pozdějšími finalisty drželi krok, bylo to nerozhodně 2:2. Dokonce jsme chvíli před koncem dali gól na 3:2, který nám ale následně rozhodčí z neznámých důvodů neuznal. Pak nás přijela povzbudit paní ředitelka a ouha, druhou půli už režírovali soupeři, kteří nakonec zaslouženě vyhráli. V boji o třetí místo nás čekala hladová ZŠ Vyhlídka, jejíž hráči si chtěli dopřát odvetu za prohraný přátelák z prosince. Zápas jsme opět otevřeli úvodní brankou a pak se přetahovali o skóre, jenže v závěru nám protihráči poodskočili o tři góly a byť jsme je doháněli seč nám hole a pravidla dovolily, konec patřil jim.
Sečteno podtrženo, ZŠ Moravské Prusy přivezla diplom za celkové 4 místo!!
Tohle byl pro nás úspěch. Završili jsme jej vypleněním školního bufetu s hot-dogy, kteréžto nám grátis poskytli pořadatelé.
Za sebe bych chtěl moc poděkovat všem hráčům, bojovníkům, kteří na hřišti nechali srdce. Bojovali jsme statečně a pruské barvy na prvním florbalovém turnaji obhájili se ctí, že i čáp vyobrazený ve znaku na našich dresech mohl spokojeně klapat zobákem. Noste pyšně utržené šrámy a otisky míčků jako odznaky své sportovní vůle a odhodlání. Velká poklona celému týmu hráčů a skvělému golmanovi!
Uvážím-li fakt, že náš páteční sporťák je hobby kroužek, který děláme pro radost z pohybu, jsme na tom skvěle. Z pralesa jsme se dostali na okres, kde si pomalu získáváme své jméno (pravda, zrovna dnes se mě jeden z trenérů ptal, co a kde ty Prusy vlastně jsou.....tak už to ví). Dneska okres, zítra třeba kraj. Kdo ví, kde se zastavíme?
A úplně na závěr chci poděkovat paní ředitelce Šebestové za veškerou administraci kolem turnaje, za osobní povzbuzení na místě (byť to s náma od jejího příchodu šlo trochu z kopce) ale hlavně za ty úžasné dresy! I Bučovice záviděly!
Seznam sedmi statečných:
Kuba Bugner, Jirka Dostálek, Vojta Holčík, Šimon Palíšek, Erik Šafář, Honza Skoumal a Maty Šebesta
trenér Pavel Šebesta
P.S. ...velký dík trenérovi za obětavé vedení kroužku a zajištění doprovodu na turnaj - to vše ve svém volném čase!
Svatava Šebestová, ředitelka školy
- 22849
- Mgr. Svatava Šebestová