Po zavření škol jsme se i my museli velmi rychle přizpůsobit nové situaci – první týden dostaly děti úkoly prostřednictvím zadání a odkazů na různé webové stránky, ale to se nám zdálo v této nelehké situaci jak pro nás tak i pro rodiče nedostatečné, využily jsme tedy výhody malé školy a navrhly jim možnost výuky přes Skype, Hangouts(Meet) či Messenger. Nejprve svůj zájem projevila jen polovina rodičů žáků 3. a 4.r., od dalšího týdne už se zapojily takřka všechny děti v těchto ročnících. Vyučujeme denně 1-2h jednu skupinu. V 1. a 2. ročníku si paní učitelka vede spíše individuální on-line setkávání. Pro učitele je výuka náročnější jak po stránce časové, tak i co se týká promyšlenosti práce - jde o to, aby děti udržely pozornost, aby byly ukázněné, jelikož každý šramot, každé vykřiknutí je daleko rušivějším elementem než při běžné výuce ve třídě. Někdy je to i o trpělivosti, když čekáme, než se všichni připojí, i když tyto problémy byly spíše ze začátku. Zatím se nám tato výuka daří, spokojeni jsme nejen my kantoři, protože máme přehled o dětech i probraném učivu, pozitivní zpětnou vazbu máme jak od rodičů, tak i samotných dětí, které se na setkání se spolužáky těší a jsou rády, že se neučí samy. Samozřejmě i nadále posíláme zásobu odkazů na procvičování probraného učiva, ale skutečná on-line výuka, kdy se učitel s žákem přes obrazovku vidí, se nám momentálně jeví jako nejvíce vhodná.
Mateřskou školu jsme zavřeli o necelý týden později, a i tam paní učitelky rozhodně nezahálí. Paní vedoucí učitelka posílá rodičům spoustu nápadů, jak děti zabavit – nechybí pracovní listy, výtvarné náměty a dokonce pro ně připravila i společenskou hru, při které si děti zacvičí, zazpívají či protrénují paměť. Druhá paní učitelka se navíc pustila do pletení košíků na ukládání hraček a různých pomůcek. Rodiče pak posílají průběžně fotky dokumentující aktivity s dětmi.
Tato nelehká situace přinese jistě i svá pozitiva – žáci se jednoznačně zdokonalí v používání různých technologií a co víc, věřím, že si budou více vážit společného osobního potkávání se s kamarády, volného pohybu na hřišti a třeba i samotného chození do školy – už teď nám většina z nich říká, jak by se tam rádi vrátili! Věřím, že rodiče si po vyzkoušení role učitele uvědomí náročnost tohoto povolání a kromě jiného zjistí znalosti, dovednosti a v neposlední řadě i hranice svého dítěte. A i nás pedagogy tato virtuální zkušenost velmi obohacuje ve smyslu volby množství a obsahu učiva.
Přeji Vám za celou naši školu zejména pevné zdraví a také trpělivost a vytrvalost při společném vzdělávání našich dětí.
Mgr.Svatava Šebestová, ředitelka školy
- 53800
- Mgr. Svatava Šebestová